Klávesové zkratky na tomto webu – rozšířené Na obsah stránky

» ARTIST PAGE on iTunes

apaPODCASTOVÝ TIP
Mgr. Dagmar Hegerová, Ph.D.

Nanočástice selenu mají široké uplatnění a dosud nevyužitý potenciál

Exkluzivní rozhovor s Mgr. Dagmar Hegerovou, Ph.D., pověřenou zástupkyní Laboratoře mikrobiologie a enzymologie a vedoucí projektového oddělení Ústavu chemie a biochemie Mendlovy univerzity v Brně.

…farmazpravodajství pro profesionály!

apaOTÁZKA PRO…
V této části najdete rozhovory o lékárnách, lékárenství, medicíně a zdravotnictví vůbec s osobnostmi nejen našeho oboru, ale i zajímavými lidmi z oborů jiných. Rubrika pokračuje od roku 2008 v podcastové formě jako jedna ze součástí webu Lékárenský PODCAST.

Otázka pro: Vladimíru Boškovou - předsedkyni Občanského sdružení na ochranu pacientů

Vloženo: 04.02.2006, 15:23 | Čteno: 10804×
Již řadu let slyšíme od všech ministrů zdravotnictví, že je potřeba provést zásadní reformu zdravotnictví. Nikdo se však neptal pacientů, co vlastně chtějí. Stále je rozhodováno stylem "o nás bez nás". Jelikož náš portál chce objektivně informovat o dění v lékárenství jak ze strany lékárníků tak i z opačné strany, tj. pacientů, rozhodla se redakce Apatykáře oslovit předsedkyni Občanského sdružení na ochranu pacientů (OSOP) Vladimíru Boškovou a položit jí v souvislosti s aktuální situací v lékárenství a zdravotnictví v ČR vůbec několik otázek.

Krátce, prosím, představte OSOP.
Občanské sdružení na ochranu pacientů vzniklo už na začátku 90. let minulého století. Založili ho jedinci se znalostí způsobu hájení práv pacientů v západních zemích, například právnička, která studovala v Nizozemí. Do našich stanov jsme si jako hlavní činnost zakotvili sledování zahraničních zdravotnických systémů, západní legislativy a prosazování nejlepších systémových prvků do českých právních předpisů. To se týká jak práv pacientů, tak postavení pojištěnců. Jsme přesvědčeni, že obhajoba zájmů spotřebitelů zdravotní péče není v rozporu s právy poskytovatelů péče, ostatně na schůze naší neziskové organizace chodí jako čestní hosté i lékaři. OSOP sídlí na adrese Podskalská 24, Praha 2

Jak může současná situace z pohledu OSOP ohrozit pacienty?
Nejde jen o současnou situaci ve zdravotnictví, kterou lze označit za „neutěšenou” a pro pacienty rizikovou. Velké problémy provázejí české zdravotnictví už od začátku 90. let. Připomenu, že brzy po vzniku Všeobecné zdravotní pojišťovny rezignoval z funkce v její dozorčí radě JUDr. Roman Karlík, vynikající expert na veřejné zdravotní pojištění. Žádal tehdy politiky, aby rychle zkvalitnili předpisy pro činnost pojišťoven podle západních vzorů, jinak že bude docházet k dalekosáhlému plýtvání s pojistným a k jeho rozkrádání, a to na úkor kvality a dostupnosti zdravotní péče. Politici ho nevyslyšeli, proto se každý rok ve fondu veřejného zdravotního pojištění opakovaně objevují větší deficity, pro jejichž lepší řešení nejsou připraveny nástroje.

Vnímáte současné rozložení lékáren a tím dostupnost lékárenské péče jako optimální?
Politici - ať to byla v minulosti vládnoucí ODS, nebo nyní ČSSD - dosud nezvládli legislativu ani pro lékaře, ani pro nemocnice, a už vůbec se jim nedostává znalostí či ochoty řešit lépe předpisy pro činnost lékáren. Prostudovala jsem si například předpisy pro německé a rakouské lékárny. Na prvém místě bych u nás uvítala definici tzv. veřejné lékárny, která má v západních zemích trochu jiné postavení než lékárna čistě soukromá (nesmluvní). Dále by bylo třeba upravit hlubším způsobem vztahy mezi organizací zastupující lékárny a svazem zdravotních pojišťoven (měl by existovat jen jeden svaz pojišťoven, aby postupy těchto veřejnoprávních organizací byly sjednoceny, pokud jde o realizaci veřejné zakázky či veřejných služeb v zájmu zdraví obyvatelstva). Stejně tak je nezbytné hlubším způsobem definovat v zákoně způsob tvorby cen a úhrad léčiv.

Myslíte, že současné aktivity MZ mohou mít zásadní vliv na dostupnost lékárenské péče pro pacienty?
Západní země vycházejí z toho, že smluvní veřejné lékárny mají v rámci veřejné zakázky přece jen určitou existenční jistotu, a proto zavazují lékárny k tomu, aby každý rok dávaly pojišťovnám určitou slevu - na této plánované roční slevě (rabatu) se v zahraničí podílejí samozřejmě i farmaceutické firmy. Snižování nákladů pojišťoven na léky probíhá v západních zemích více způsoby - například německý farmaceutický průmysl je zavázán k úhradě části deficitu pojišťoven v oblasti léčiv (pokud se deficit objeví), ve Švýcarsku byly náklady pojišťoven na lékárny zalimitovány formou paušálů odměřených na počet pacientů či na různé činnosti lékáren (včetně paušálu na poradenství pro pacienty). Takže proti současnému snižování příjmů lékáren v ČR naše organizace neprotestuje, ovšem uvítali bychom větší transparentnost (stálo by za to například více seznámit občany s průměrnými náklady na provoz lékárny, s jejími příjmy apod.).

Z Vašeho pohledu srovnání se zahraničím, který model lékárenství se OSOP jeví jako optimální pro ČR a proč?
Jak už jsem naznačila, u nás na rozdíl od západních států chybí definice smluvní veřejné lékárny (což se týká i lékáren ve veřejných nemocnicích) s tím, že by v rámci veřejného pojištění měla být regulována síť těchto lékáren s rovnou dostupností lékárenské péče pro občany ve všech regionech. Pokud například Švýcarsko či Francie mají své „zdravotní mapy”, pak se ptám, proč tomu tak není u nás. V zahraničí se samozřejmě sleduje i kvalita činností lékáren, hlubším způsobem, než jaké kontroly u nás provádí SÚKL. Opět bych zmínila Švýcarsko, kde se rozhodli ověřovat kvalitu práce lékárníků velmi detailně, například i přes vyhodnocování jejich poradenské činnosti - ověřuje se, v jaké míře lékárníci dokázali zabránit (či se o to pokusili) nežádoucím účinkům léčiv či nevhodné kumulaci léků užívaných pacientem. Provádí se to jiným způsobem, než jak se diskutuje u nás. V západních zemích například není možné, aby lékaři a lékárníci nahlíželi do informačních systémů - osobních dat pacientů bez výslovného souhlasu konkrétního pacienta, takže kvalitní zásah lékárníka se odvíjí čistě od osobního kontaktu s konkrétním pacientem (pokud má lékárník důvěru pacienta, zpravidla se dozví, co vše mu lékaři napsali apod.). Naší organizaci je v podstatě jedno, zda se budeme inspirovat lékárenstvím v Německu, Rakousku či jinde, podporujeme ty systémové prvky, které bývají uplatňovány většinou ve všech vyspělejších zemích, ať jde o regulaci sítě smluvních lékáren, nebo o sledování kvality lékárenské péče.

Myslíte si, že současné ohodnocení lékárny vycházející z marže je správné?
Už jsem se toho dotkla výše - je možné například podle švýcarského vzoru odměřit jakési paušály na lékárny v regionech, v návaznosti na ověřovaný počet pacientů, na nasmlouvané druhy činností, včetně hodnocení kvality vybraných činností lékárníků. Je možné - tak jako v SRN i jinde - plánovat roční celkový rozpočet pojišťoven na léčiva, včetně přijatelných a regulovaných nákladů na síť veřejných lékáren.

Je podle Vás potřeba regulace sítě lékáren (např. oddělení nemocničních od veřejných, výběrová řízení pojišťoven atd.)?
Ve velkých městech by neměla být každá lékárna napojena na veřejné pojištění. Lékárníci ve vyspělejších zemích už dávno pochopili, že je i v jejich zájmu omezit vstup do veřejných prostředků. Proto například v SRN a Rakousku spolu svaz pojišťoven a organizace zastupující lékárníky velmi úzce spolupracují při ověřování potřeb pacientů v regionech. Státní správa pak napomáhá tomu, aby stejně tak byla formována síť lékáren při nemocnicích s definováním kvality zajištění léčiv od nejmenších až po největší nemocnice. Pokud v přepočtu na tisíc občanů máme více lékáren napojených na veřejnoprávní pojišťovny než mnohé bohatší státy, pak to považuji za průšvih.

Jak pacienti vnímají rozdílné ceny v lékárnách?
Lze se domnívat, že bychom měli převzít systémy tvorby cen z okolních vyspělých zemí. Léky předepsané lékařem jako nutná součást zdravotní péče nejsou komerčním zbožím, jde o zdravotní péči, a proto v této oblasti západní státy omezují „podnikatelství” v podobě regulovaných jednotných cen apod.

Jaký je Váš názor na výdej léčiv v ordinacích (např. i z hlediska ovlivnění lékařů farmaceutickými firmami apod.)?
I na výdej léčiv lékařem existují ve vyspělejších zemích docela dobrá pravidla. Znovu zmíním velmi liberální, svobodomyslné Švýcarsko: pokud jde o zdraví občanů a o veřejné prostředky, pak se uplatňují velmi striktní pravidla - síť lékařů, kteří smějí určitá léčiva pacientovi poskytnout namísto lékárny, je značně regulována (a čím více existuje lékáren, tím méně povolení dostanou lékaři v této oblasti). Západní země se zase tolik nebojí ovlivňování lékařů firmami - západní pojišťovny totiž mají lepší revizní lékaře než my (jejich revizní lékaři jsou nezávislí kliničtí lékaři s oprávněním přezkoumat zdravotní stav pacienta a pojišťovny mohou neproplatit neodůvodněnou preskripci), avšak jde o to, aby mezi lékaři s oprávněním k výdeji či prodeji léků nebo zdravotních pomůcek a mezi lékárníky neprobíhala nežádoucí konkurence.

Co říkáte na to, že MZ chce vymanit kategorizační komisi (i pojišťovny - pacienty) jak z vlivu lékárníků, tak zejména pacientů a nahradilo je lékařskými odbory?
Komise pro sestavování seznamu léčiv, ale také zdravotnických prostředků (tzv. PZT) hrazených pojišťovnami by měla být mnohem lépe definována v příslušném zákoně, s vyloučením střetu zájmů, s větší transparentností. V zahraničí existuje více vzorů, které u nás, bohužel, nebyly využity. Například německé a rakouské pojišťovny vytvářejí seznam hrazených léčiv takřka samostatně, pod kontrolou státu, nicméně velmi transparentně, s poradní a kontrolní účastí nezávislé odborné instituce, dále pojištěnců, ale i lékárníků a firem. Především nám chybí zákonná definice pro ten subjekt, který má učinit „konečné” rozhodnutí o seznamu léků. Naše organizace například usiluje o to, aby MZ (pokud bude i nadále činit konečné rozhodnutí) muselo při tvorbě seznamu léčiv dodržet základní pravidlo - zajistit pacientům všech skupin vždy komplexní kvalitní péči v souladu s poznatky vědy. Pokud u některého z přípravků, který je pro konkrétního pacienta potřebný k jeho léčbě, vznikne nějaká spoluúčast, pak je třeba osvobodit od plateb chudší pojištěnce, jak je tomu ve všech civilizovaných státech (platbu by měla převzít pojišťovna). Mohu zmínit i švýcarský model kategorizační komise: jejími členy jsou dva zástupci státu, dva zástupci pojišťoven, dva zástupci lékařů a dva zástupci pacientů - bez vzájemné shody v podstatě nikdo z nich nic neprosadí, což je naučilo více si naslouchat a umět hledat věcné, neideologické argumenty. Tato švýcarská kategorizační komise vychází z odborných informací od nezávislé instituce a komunikuje samozřejmě i s dalšími odborníky (lékaři, farmaceuty).

Děkuji za rozhovor.
(Rozhovor vedl: PharmDr. Martin Dočkal)
apaPODCAST

Podcastový tip

Doc. RNDr. Jiří Klimeš, CSc.

Tématický týden - 40. výr...

Doc. RNDr. Jiří Klimeš, C...
26.11.2009

Lukáš Dušek

Student Exchange Programm...

Lukáš Dušek
28.01.2013

Filip Babylon

Current situation on the ...

Filip Babylon
05.01.2010

Mgr. Michal Hojný

1. Tématický den - Co je ...

Mgr. Michal Hojný
19.06.2008

Mgr. Veronika Hrabcová

Norské lékárenství 3. – r...

Mgr. Veronika Hrabcová
29.03.2010

RNDr. Marek Petráš

Očkování proti břišnímu t...

RNDr. Marek Petráš
22.07.2009

Doc. PharmDr. Tomáš Šimůnek, Ph.D.

Specializace studia farma...

Doc. PharmDr. Tomáš Šimůn...
10.12.2013

Živá reportáž z akce

4. Noc muzeí v Českém far...

Živá reportáž z akce
22.05.2011

PharmDr. Ján Valjan

Poplatky za Rp. na Sloven...

PharmDr. Ján Valjan
12.05.2008

Mgr. Kornélie Chrapková

Klinická farmacie v praxi...

Mgr. Kornélie Chrapková
16.12.2010

Artist page APATYKÁŘ® v iTunes [nové okno]
ISSN 1214-0252 | Copyright © 2000-2017, PharmDr. Martin Dočkal | Apatykář® je registrovaná ochranná známka
APATYKÁŘ® je součástí skupiny APATYKÁŘ®.net. Žádná část těchto stránek nesmí být nijak použita bez výslovného souhlasu autora!
Prohlášení vydavatele, cookies | Přístupný web | Mobilní verze | Pomoc a nápověda | W3C-HTML 4.01, W3C-CSS, FEEDValidator, W3C-WAI - AAA, Cynthia Tested
Tyto internetové stránky odpovídají normě HONcode pro důvěryhodné zdravotnické informace: ověřit.