Klávesové zkratky na tomto webu – rozšířené Na obsah stránky

» ARTIST PAGE on iTunes

apaPODCASTOVÝ TIP
Mgr. Dagmar Hegerová, Ph.D.

Nanočástice selenu mají široké uplatnění a dosud nevyužitý potenciál

Exkluzivní rozhovor s Mgr. Dagmar Hegerovou, Ph.D., pověřenou zástupkyní Laboratoře mikrobiologie a enzymologie a vedoucí projektového oddělení Ústavu chemie a biochemie Mendlovy univerzity v Brně.

…o lékárenství víme vše!®

apaOTÁZKA PRO…
V této části najdete rozhovory o lékárnách, lékárenství, medicíně a zdravotnictví vůbec s osobnostmi nejen našeho oboru, ale i zajímavými lidmi z oborů jiných. Rubrika pokračuje od roku 2008 v podcastové formě jako jedna ze součástí webu Lékárenský PODCAST.

Otázka pro: RNDr. Marka Petráše - autora a tvůrce webu Vakcíny.net

Vloženo: 09.04.2005, 13:03 | Čteno: 8783×
Otázky ohledně očkování jsou v lékárnách poměrně časté. Lidé, samozřejmě, hledají informace také na internetu. I redakce Apatykáře spolupracuje v tomto směru s webem, který nabízí, podle nás, optimální a objektivní informace, které jsou velmi užitečné a praktické pro širokou, ale i odbornou veřejnost - Vakcíny.net. Proto jsme oslovili autora tohoto webu.

Představte, prosím, Váš server Vakcíny.net. Proč a kdy vznikl, co nabízí, validnost informací.
Webové stránky o očkování a vakcínách jsem zprovoznil již na konci roku 1999, které byly umístěny na neplaceném serveru. Vznikly jako pokračování publikací „Manuál očkování (1 a 2)“ a „Co by rodiče měli vědět o očkování“ (1999). Důvodem bylo snadné aktualizování informací. Server Vakcíny.net vznikl v roce 2001 nejen jako pokračování původních webových stránek, ale i rozšíření informací o cestovní medicínu a další. Vzhledem k možnosti snadné komunikace byla zavedena i poradna. Server Vakcíny.net slouží jako Internetové informační centrum o očkování pro širokou i odbornou veřejnost. Informace jsou čerpány z odborných časopisů i knih, ze zkušenosti autorů a dalších zahraničních internetových zdrojů.

Co si myslíte o očkování všeobecně? Ve společnosti se občas projevují výstřelky typu neúčasti očkování.
Očkování patří mezi jediné prevence infekčních onemocnění. Dokonce se jím zabývá vědecká disciplína, tzv. vakcinologie, která v sobě zahrnuje mikrobiologii, imunologii, chemii, molekulární biologii, medicínu apod. Stejně jako i jiné vědecké disciplíny i očkování slaví úspěchy a neúspěchy. Jedněmi je očkování přeceňováno i jinými zatracováno. Čím více se mluví o očkování, tím více se objevují názory proti očkování. Všechny postoje jsou pro samotné očkování a vývoj očkovacích látek důležité. Vezmeme-li si např. infekční onemocnění, které postihuje mnoho lidí a dokonce může jejich život ohrozit, pak všichni s netrpělivostí očekávají řešení, např. vakcínu. Podaří-li se očkovací látku vyvinout a je-li dostatečně účinná, zavede se do praxe. Následně se výskyt infekčního onemocnění sníží na minimum nebo se případně eliminuje a veřejnost začne více vnímat nežádoucí účinky. Přidá se k tomu vazba k jiným onemocněním jejichž původ není znám a utváří se myšlenka, zda je takové očkování prospěšné, zda není nebezpečné atd. Taková vakcína se začne vylepšovat tak, aby se snížilo riziko nežádoucích účinků a poskytovala stále vysokou ochranu. Toto je zhruba příběh životního cyklu očkovací látky. Proto se musí všechny názory zvažovat a všechny názory mají svůj smysl. Na druhé straně příliš velcí optimisté nebo lobisté společností prodávajících očkovací látky někdy nesprávně přeceňují možnosti očkování, a tím posilují argumentaci či názory odpůrců očkování. To je však obecné pravidlo platící pro většinu společenských produktů.

Jaká je situace u očkování proti chřipce? Nejedná se jen o tahák na peníze z lidí?
Očkování proti chřipce je do jisté míry specifické očkování, protože jeho platnost je omezená vždy na jednu chřipkovou sezónu, zpravidla si je každý musí uhradit sám (vyjma určité skupiny obyvatelstva) a navíc se jeho účinnost stále zpochybňuje.
Ve vyspělých státech se i přes masivní kampaně nechá očkovat zhruba 20-30% obyvatel (u nás byla proočkovanost v posledních letech 5-10%). To znamená proočkovanost není příliš vysoká ve srovnání s pravidelným očkováním dětské populace. Navíc bývá za chřipku mylně považované i další tzv. akutní respirační onemocnění nejen širokou, ale i odbornou veřejností, které se jen chřipce podobá. Skutečná chřipka se během podzimu a zimy vyskytuje 20-30% případů ze všech akutních respiračních onemocnění. Pak to však vypadá, že očkování proti chřipce selhává. Opak je pravdou, díky očkování proti chřipce se snižují její rizika komplikací, snižují se rizika velkých epidemií až pandemií a z dlouhodobých přehledů výskytu chřipky a akutních respiračních onemocnění lze odhadnout trend poklesu skutečného výskytu chřipkových onemocnění.
I když je toto očkování doporučováno WHO, dosud se nenašel žádný stát na světě, který by se rozhodl pro zavedení očkování proti chřipce do očkovacího kalendáře pro všechny osoby. Důvodem je cena a organizace očkování, relativně vysoké výdaje (státu nebo pojišťovny) a přitom se akutní respirační onemocnění sníží zhruba o 20-40%.

Které chřipkové vakcíny se doporučují v současnosti a proč? Od jakého věku očkovat?
V 80. letech minulého století byly do praxe zavedeny nové vakcíny subjednotkové a splitové, které jsou nejen dostatečně účinné, ale i bezpečné. Když se používaly vakcíny inaktivované, účinnost byla možná o něco vyšší, ale existovalo riziko simulace vlastní chřipky (tj. stav, kdy očkovaná osoba prožila chřipku). Dnes se tento typ používá buď okrajově (v ekonomicky slabších státech) nebo vůbec ne. Nový typ vakcín se dále rozvíjí, např. přidáním vhodného nosiče, který má imunitní odpověď nejen zacílit, ale i zesílit (taková vakcína je již i u nás k dispozici). Navíc jsou to již 2 roky co se ve Spojených státech Amerických zavedla živá nazálně podávaná vakcína.
A v jakém věku se očkuje proti chřipce? Je možné již od 6 měsíců, ale zpravidla stačí po dosažení 1 roku. Důležité je připomenout, že je nutné se nechat očkovat každý rok, před plánovanou sezónou akutních respiračních onemocnění, přestože ochrana po očkování proti chřipce přetrvává až 2 roky. Důvodem tohoto každoročního očkování je rychlá mutace chřipkových kmenů, takže jeden rok získaná imunita většinou neochrání před chřipkou v další sezóně.

Obdobná otázka se naskýtá i u očkování proti klíšťové encefalitidě.
Očkování proti klíšťové encefalitidě tak, jak ho známe, je specifické pro středoevropský region podobně jako očkování proti japonské encefalitidě ve východoasijském regionu. Určitě patří toto očkování k prospěšným, i když ještě nebyla u nás dosažena vysoká proočkovannost populace podobně jako je tomu v Rakousku, kde díky masivním kampaním na podporu očkování proti klíšťové encefalitidě klesla incidence tohoto onemocnění na minimum. U nás stále přetrvává incidence zhruba 700 případů ročně. Na rozdíl od očkování proti chřipce je očkování proti klíšťové encefalitidě alespoň částečně hrazeno zdravotními pojišťovnami pro děti mladší 15 let. Navíc ochrana tímto očkováním přetrvává minimálně 3 roky, takže individuální vysoká investice na počátku základního očkování (3 dávky) se významně sníží v přepočtu na další roky, kdy je očkovaná osoba chráněna. Možná je jen škoda, že neexistuje nějaký cílený prevenční plán zdravotních pojišťoven pro dospělé osoby, pro které toto onemocnění je mnohem rizikovější ve svých důsledcích.

Je nutnost dětských vakcín proti klíšťové encefalitidě, resp. jak se liší od vakcín určených pro dospělé?
Dnes se nabízejí dvě varianty očkovacích látek proti klíšťové encefalitidě, dětská a dospělá. Rozdíl je v množství účinné látky, která je u dětí zhruba poloviční než pro dospělé. Původní vakcína (dnes jen pro dospělé) se podávala donedávna i dětem, ale protože existovala podezření, že u dětí tato vakcinační dávka může vyvolávat častěji nežádoucí účinky, výrobci se přizpůsobili a připravili i dětskou variantu. Navíc při srovnání cen dospělé a dětské vakcíny, tak rodiče částečně ušetří a výrobce si významně sníží náklady na jednu dětskou dávku a zvýší si ziskovost výroby.

Jaká další očkování jsou uváděna jako doporučená, resp. která stojí za připomenutí, Vaše doporučení, např. pro malé děti apod., na cesty, jednoduše na co bychom neměli zapomínat?
Z dnešních očkování bych připomněl očkování proti meningokokovým nákazám. I když toto očkování chrání pouze meningokokovým nákazám jediné skupiny, tj. skupiny C, jeho význam je natolik vysoký, že některé evropské státy zařadily toto očkování do svého očkovacího kalendáře a vakcínu hradí. Zkušenosti ukazují, že výskyt tohoto typu onemocnění významně klesl. U nás snad již některé zdravotní pojišťovny uvažují o alespoň částečné úhradě pro své pojištěnce.
Chtěl bych však zdůraznit, že i takto očkované děti nejsou chráněny proti zbývajícím meningokokovým onemocněním, zejména těm, které způsobuje skupina B (tato onemocnění jsou nebezpečná podobně jako onemocnění vyvolaná skupinou C).

A cestování? Mají naši spoluobčané zodpovědnost při cestách do zahraničí - očkují se, dají na doporučení?
Se stále rostoucím zájmem českých turistů navštěvovat exotické země, roste zájem o prevenci před infekčními riziky spojenými s tímto cestováním. Podle mého názoru je dostatečně široká i kvalitní síť středisek očkování i cestovní medicíny (pozn. redakce: k dispozici na www.vakciny.net), informace o rizicích jsou připomínána nejen cestovními kancelářemi, ale i médii, jsou různě obsáhlé informace na internetu. I tak se vždy někdo najde, kdo rizika podcení, a bohužel, doplatí na to. Naštěstí incidence importovaných nákaz v poměru z počtem vycestovaných osob je nízká.

Vyhlídky v oblasti očkování v blízké i vzdálenější budoucnosti?
Očkování a očkovací látky patří budoucnosti. Vždyť historie vakcinologie je poměrně mladá (necelých 200 let). Myslím, že vakcíny přesáhnou rámec prevence, že budou jistou alternativou k současným tradičním léčivům a doplní jejich limity. S vysokou pravděpodobností zasáhnou do oblasti léčby a možná i prevence nádorových onemocnění, onemocnění imunitního systému (např. AIDS) a infekčních onemocnění, které ve středoevropském regionu vnímáme spíše jako exotické choroby (např. malárie, hemoragické horečky, lepra apod.).

Děkuji za rozhovor.
(Rozhovor vedl: PharmDr. Martin Dočkal)
apaPODCAST

Podcastový tip

Veronika Petláková

Centrální datové úložiště...

Veronika Petláková
17.12.2008

Prof. PharmDr. Alexandr Hrabálek, CSc.

Reforma vysokoškolského s...

Prof. PharmDr. Alexandr H...
20.02.2012

Kateřina Dittrichová

Student Exchange Programm...

Kateřina Dittrichová
18.01.2013

PharmDr. Ján Valjan

Novela novely má povolit ...

PharmDr. Ján Valjan
01.03.2010

Lukáš Dušek

Student Exchange Programm...

Lukáš Dušek
28.01.2013

Mgr. Ladislava Valášková, Ph.D.

Noc muzeí a novinky České...

Mgr. Ladislava Valášková,...
24.05.2015

Mgr. Ladislava Valášková, Ph.D.

Vánoční trhy na Kuksu a u...

Mgr. Ladislava Valášková,...
21.11.2011

Mgr. Ladislava Valášková, Ph.D.

Vánoční trhy a ukončení s...

Mgr. Ladislava Valášková,...
15.11.2010

Veronika Sochová

Aktivity českých studentů...

Veronika Sochová
03.10.2012

Gabriela Valentová

Student Exchange Programm...

Gabriela Valentová
03.05.2012

Artist page APATYKÁŘ® v iTunes [nové okno]
ISSN 1214-0252 | Copyright © 2000-2017, PharmDr. Martin Dočkal | Apatykář® je registrovaná ochranná známka
APATYKÁŘ® je součástí skupiny APATYKÁŘ®.net. Žádná část těchto stránek nesmí být nijak použita bez výslovného souhlasu autora!
Prohlášení vydavatele, cookies | Přístupný web | Mobilní verze | Pomoc a nápověda | W3C-HTML 4.01, W3C-CSS, FEEDValidator, W3C-WAI - AAA, Cynthia Tested
Tyto internetové stránky odpovídají normě HONcode pro důvěryhodné zdravotnické informace: ověřit.