Klávesové zkratky na tomto webu – rozšířené Na obsah stránky

» ARTIST PAGE on iTunes

apaPODCASTOVÝ TIP
Mgr. Dagmar Hegerová, Ph.D.

Nanočástice selenu mají široké uplatnění a dosud nevyužitý potenciál

Exkluzivní rozhovor s Mgr. Dagmar Hegerovou, Ph.D., pověřenou zástupkyní Laboratoře mikrobiologie a enzymologie a vedoucí projektového oddělení Ústavu chemie a biochemie Mendlovy univerzity v Brně.

…zprávy z farmacie, které jinde nenajdete!

apaOTÁZKA PRO…
V této části najdete rozhovory o lékárnách, lékárenství, medicíně a zdravotnictví vůbec s osobnostmi nejen našeho oboru, ale i zajímavými lidmi z oborů jiných. Rubrika pokračuje od roku 2008 v podcastové formě jako jedna ze součástí webu Lékárenský PODCAST.

Otázka pro: Ing. Pavla Mazana - výkonného ředitele MAFS

Vloženo: 03.08.2003, 11:17 | Čteno: 6319×
Již několik let se u nás hovoří o lékové politice, jejím směřování, tvorbě apod. Její podobu mj. ovlivňují také jednání s farmaceutickými firmami, resp. společnostmi, které je zastupují. Otázek kolem cen léčivých přípravků a jejich dostupnosti v ČR je spousta, proto jsme oslovili výkonného ředitele asociace zastupující originální farmaceutické firmy.

Představte, prosím, v krátkosti MAFS
MAFS - Mezinárodní asociace farmaceutických společností - je sdružení výzkumně orientovaných výrobců léčiv působících v České republice. Až na výjimky prakticky všechny nové léky uváděné na farmaceutický trh v ČR pochází od těchto výrobců (celosvětově to je asi 90%). V současné době má sdružení 32 členů, kteří dohromady zaujímají ve finančním vyjádření zhruba 60% trhu s léčivy v ČR. Seznam členů lze nalézt na stránce www.mafs.cz.

Již nějakou dobu se diskutují mezi laickou i odbornou veřejností pevné ceny LP. Jaký je Váš názor a proč?
Z ekonomického hlediska jsou jakékoli pevné (regulované) ceny nesystémovým prvkem, působícím v konečném důsledku vždy proti zájmům spotřebitele. Systém zdravotní péče je samozřejmě specifický a ne všechny ekonomické poučky se v něm dají do důsledků uplatňovat. Přesto společně s celou řadou dalších institucí a sdružení nepodporujeme zavedení pevných cen léčiv do současného systému, protože by to hlavně u moderních léků vedlo k faktickému zvýšení jejich cen a tím i k jejich zhoršené dostupnosti pro pacienty. Úhradový systém je nyní nastaven tak, že plně hrazené jsou zpravidla jen nejlevnější starší léky. V řadě případů starší osvědčená farmakoterapie postačuje, ale v mnoha jiných terapeutických oblastech vysoký rozdíl mezi úhradou referenčního a cenou novějšího přípravku fakticky omezuje dostupnost moderní léčby. Slevy, které výrobci, distributoři nebo lékárnici na novější léky poskytují, určitě nepředstavují ideální řešení, ale za daných podmínek pro pacienta asi nejvýhodnější.

Za jakých podmínek byste souhlasil se zavedením pevných cen?
Otázku reformy cenové regulace není možné diskutovat bez návaznosti na změny v oblasti stanovování úhrad za léky z veřejných prostředků a vlastně celého systému zdravotního pojištění. My dnes největší problém vidíme právě v oblasti úhrad, protože dnešní systém není stabilní, je netransparentní a do značné míry diskriminuje výrobce moderních léčiv. Nestabilita spočívá v příliš častém měnění úhrad celých skupin léčiv, takže ani lékárníci ani lékaři, natož pacienti nejsou s to včas všechny změny zachytit a reagovat na ně. Netransparentnost je dána neexistencí jasných pravidel, kterými by se kategorizace řídila, nemožností individuálního projednání žádostí o kategorizaci léčiva a absencí nezávislého odvolacího řízení. Diskriminační prvky pociťujeme ve skupinovém stanovení úhrad, jež se mění v závislosti na vstupu nejlevnějšího přípravku (zpravidla generika) do terapeutické skupiny bez ohledu na patentový statut ostatních přípravků a jež není schopno na druhé straně vytvořit odpovídající podmínky pro vstup nového téže skupiny.

Jaká je situace v zahraničí, jsou stanoveny pevné ceny?
Jsou země, které mají fixní ceny léčiv, jiné ne. Např. v Německu, kde je tradičně velmi vysoký stupeň regulace celého farmaceutického sektoru, se nyní v rámci diskusí o zdravotní reformě mluví o zrušení fixních cen léčiv v lékárnách, a je to zdůvodňováno potřebou větší konkurence mezi lékárnami a snižováním cen léčiv pro pacienty a plátce. Tento návrh zřejmě nyní neprojde, ale německá vláda, která je pod silným ekonomickým tlakem, navrhuje další, ještě nedávno zcela nemyslitelné kroky jako umožnění zakládání řetězcových lékáren a internetového prodeje léčiv, které tamní parlament s velkou pravděpodobností schválí.
V Evropské unii existují velké rozdíly v cenách léčiv a to vede k paralelnímu obchodu s nimi. Cenová hladina léčiv v České republice je pod evropským průměrem a lze očekávat, že po vstupu do unie budeme patřit k zemím, odkud se jednou dovezené léky budou zase vyvážet ven. Když pomineme velká bezpečnostní rizika plynoucí z paralelního obchodu s léky, tak při zavedení pevných cen u nás by výrobce musel řešit velmi složité dilema: Zvýšit cenu léku natolik, aby to nepředstavovalo hrozbu pro trh s léčivy v jiných zemích a snížit tak dostupnost léku pro pacienty, nebo cenu naopak snížit a riskovat, že lék se bude vyvážet pryč a k pacientovi se taky vůbec nemusí dostat. To se nyní běžně děje např. v Řecku, které má v rámci unie nejnižší ceny. Jistě se lze zeptat, proč by třeba pacienti v Německu nemohli mít tak nízké ceny léků jako jsou u nás. Odpověď je jednoduchá - výrobce by nemohl získat zpět prostředky, které vložil do výzkumu a vývoje takového léku a které použije při vývoji léků nových. Odhady nákladů na vývoj a výzkum nového léku se dnes odhadují na více než 800 miliónů dolarů.

Dalším tématem, také dlouhodobým, je upřednostňování generických léčiv na úkor originálních. Souhlasíte s názorem, že nebýt vstupu generik na náš trh, ceny léčiv (tedy originálních léčiv) by neklesly, tak jak se to děje již několik let?
Souhlasím, bylo by podivné, kdyby generická konkurence vedla ke zvýšení cen. Obecně by ale mělo platit, že žádná z těchto skupin léčiv by neměla být upřednostňována. Jak orginály, tak i generika mají v systému zdravotní péče svoje místo.

Je postavení generických léčiv v systému opodstatněné? Mají opravdu co nabídnout (levnější variantu léčby apod.)?
Výrobce generických léčiv přichází se svým lékem zhruba 10 let po uvedení originálního přípravku na trh. Originální lék už v té době bývá dobře zaveden a s jeho předepisováním jsou velké zkušenosti, takže výrobce generika usedá takříkajíc k prostřenému stolu. Protože výrobce generik nenese žádné náklady typické pro vývoj, výzkum a zavádění nového léku, měla by jeho cena být podstatně nižší. Právě nižší cena za stejnou účinnou látku je hlavní a vlastně jediná výhoda generik. Nicméně často se stává, že v okamžiku, kdy na trh přichází první generikum, už může být k dispozici ve stejné terapeutické skupině nový kvalitnější lék a je tady dilema - dát přednost starší a levnější, ale méně účinné léčbě, nebo použít účinnější a dražší lék? Použití nákladnější farmakoterapie přitom zdaleka nemusí znamenat, že celkové náklady na léčbu jsou také vyšší. Řešení takových situaci není jednoduché a vždy by se mělo vycházet z objektivního posouzení potřeb pacienta.

I v odborné veřejnosti se vyskytují názory, že patentová ochrana originálních léčiv a tzv. ochranná lhůta jsou příliš dlouhé, čímž se vše prodražuje. Souhlasíte s tímto tvrzením?
Patentová ochrana a ochrana registračních dat v oblasti léčiv v České republice odpovídá standardům Evropské unie. Vliv délky patentové ochrany z hlediska celkových nákladů na zdravotnictví bývá často přeceňován, protože počet patentově chráněných léků je ve skutečnosti malý a navíc současný úhradový systém patentovou ochranu úspěšně eroduje. Ale zkusme se na celou věc podívat z trochu jiného úhlu pohledu: Je jistě správné hledat možnosti co nejúspornějšího využití stávajících prostředků a nelze nikomu bránit v kritickém hodnocení úrovně patentové ochrany, ale na druhou stranu bychom si tím sami neměli vytvářet bariéry pro náš další ekonomický růst, který je nezbytnou podmínkou pro rozvoj všech sekundárních sektorů včetně zdravotnictví. Vzhledem k tradičně vysoké úrovni výzkumu v oblasti přírodních věd u nás by investice do biotechnologií a výzkumu nových léků mohly představovat klíčový prvek pro další ekonomický rozvoj země. Kdyby např. nové léky nedávno vynalezené na Akademii věd nebyly prodány do zahraničí a byly vyvíjeny a vyráběny u nás, změnilo by to výrazně naši nepříznivou platební bilanci v obchodu s léky. Současný celosvětový prodejní potenciál těchto přípravků totiž dosahuje řádu několika miliard korun ročně. Na základě zkušeností z jiných zemí (např. Itálie, Španělsko, Dánsko) se domníváme, že úroveň ochrany práv duševního vlastnictví představuje důležitý faktor při posuzování investic v oblasti bioteochnologií a výzkumně orientovaného farmaceutického průmyslu.

V současné době se diskutuje tzv. generická preskripce. MAFS s tímto návrhem nesouhlasí, proč? Nepramení tento nesouhlas jen z obavy, že lékárníci budou nahrazovat originální přípravky (např. doplatkové) a tedy z obavy, že budou muset firmy dále snižovat ceny?
Ale ona tady generická preskripce už dávno je, takže volání po jejím zavedení nedává příliš smysl. Terapeutický referenční model úhrad, který se nyní u nás používá, je založen na nastavení úhrady na nejlevnější generikum v dané terapeutické skupině. Zdravotní pojišťovny tedy proplácí originál stejně jako generikum a výrobci své ceny přizpůsobují úhradám tak, aby byli konkurenceschopní. Ve vlastním zájmu potom obvykle lékaře i lékárníky informují o aktuálních cenách svých výrobků. Lékař na základě takových informací společně s pacientem může zvolit lék, který pacientovi bude nejlépe vyhovovat. Při všech nedostatcích, který tento systém má, se nechce věřit, že by někdo jiný než ošetřující lékař dokázal s pacientem jeho lék vybrat lépe. Možná by stálo za to položit tuto otázku také představitelům lékařské a lékárnické komory, aby se zjistilo, jaké jsou vlastně pohnutky pro takový návrh.
Lze namítnout, že generickou preskripci (přesněji generickou substituci) přece zavádí i jiné země. Jistě, ale za úplně odlišných podmínek. U nás, na rozdíl od všech zemí EU je podíl generik nesrovnatelně vyšší (podle údajů Evropské generické asociace podíl generik na lécích na předpis ve finančním vyjádření představuje ve Francii 4,7% a v Nizozemí 14% - to jsou země, kde se substituce zavádí nebo už funguje, zatímco u nás je to podle různých údajů 35-45%. I země s nejvyšším podílem generik v EU Německo má podíl generik 23%, to je daleko za námi). Za zmínku stojí fakt, že ve Francii i Nizozemí se generika a originály hradí odlišně a lékárníci jsou proto pojišťovnami finančně motivováni k předepisování generik, jinak by žádnou substituci nedělali. O to víc zní podivně volání po generické preskripci v našich krajích, protože při známé šetrnosti pojišťoven nelze očekávat, že by se k nějakým kompenzacím pro lékárníky chystaly.

Jaký je Váš názor na doplatky? Dříve se tvrdilo, že jsou určitým výchovným momentem, mnohé lékárny je však záměrně snižují. Jsou tedy spíše chápány jako konkurenční prvek. Není to ve zdravotnictví spíše nežádoucí? Jaká situace je v tomto směru v zahraničí?
Souhlasíme s názorem paní ministryně Součkové, že doplatky za léky, ať už v jakékoli podobě, mají mít především regulační charakter a v jejím úsilí o zavedení širší spoluúčasti ji podporujeme. Na druhou stranu se ale nelze divit lékárníkům, kteří doplatky snižují. Pokud se pacientům neustále oficiálně tvrdí, že na jejich každou nemoc existuje plně hrazený lék a přitom úhradový systém umožňuje hradit obykle jen ty nejlevnější, které nevyhovují každému, je někde chyba. Pacient potom samozřejmě očekává, že většinu svých léků, ať už starších nebo novějších, dostane zdarma. V takovém prostředí si málokdo dovolí po pacientovi vymáhat plný doplatek, protože ví, že na to není zvyklý a že by to konkurence okamžitě využila. Obecně jsou v zahraničí doplatky za léky vyšší a jsou zpravidla ve formě pevné spoluúčasti do určité výše za rok (např. Švýcarsko), poplatku za recept (např. Německo) nebo pevného procenta z ceny léku (např. Francie). V Itálii je výše spoluúčasti za léky regulována na regionální úrovni.

V souvislosti se vstupem ČR do EU se objevují dohady, že ceny léčiv se zvýší. Jsou, podle Vás, opodstatněné?
Lze očekávat, že nadnárodní výrobci budou stále více nových léků uvádět s jednotnou evropskou cenou, která umožní jen velmi malé odchylky v jednotlivých státech. To je ostatně také v návrhu nového doporučení Evropské komise, jež se nyní bude projednávat v Evropském parlamentu - výrobci by měli mít možnost volně stanovit cenu nového léku (originálu), která by byla stejná pro všechny členské země unie. V národní kompetenci by i nadále zůstalo stanovení výše a způsobu úhrad, jednání o objemech léčiv, slevách apod.
Jiná situace je u generik, hlavně u starších přípravků, kde jsou cenové rozdíly velmi vysoké a pokud se jejich výrobcům podaří etablovat se ve stávajících členských zemích Unie, lze očekávat cenové posuny.

Co byste na závěr vzkázal pacientům a co lékárníkům?
Rádi bychom i nadále zůstali pro pacienty i lékárníky spolehlivým partnerem, který do systému zdravotní péče v České republice přináší stále nové, kvalitnější, účinnější a bezpečnější přípravky.

Děkuji za rozhovor.
(Rozhovor vedl: PharmDr. Martin Dočkal)
apaPODCAST

Podcastový tip

PharmDr. Alena Linhartová

Konzultační a poradenské ...

PharmDr. Alena Linhartová...
23.09.2008

PharmDr. Ján Valjan

Řízená péče a postavení z...

PharmDr. Ján Valjan
26.06.2008

PharmDr. Marie Loučková

Diplomovaný farmaceutický...

PharmDr. Marie Loučková
30.05.2011

Doc. MUDr. Leoš Heger, CSc.

Lékárenství z pohledu min...

Doc. MUDr. Leoš Heger, CS...
31.10.2011

PharmDr. Ján Valjan

(Ne)povinné členství v Ko...

PharmDr. Ján Valjan
30.09.2008

PharmDr. Lubomír Chudoba

Reakce na akvizici Lékáre...

PharmDr. Lubomír Chudoba
16.08.2012

Helena Vaňkátová

Student Exchange Programm...

Helena Vaňkátová
09.07.2012

PharmDr. Stanislav Havlíček

20 let České lékárnické k...

PharmDr. Stanislav Havlíč...
13.06.2011

Prof. RNDr. Milan Pour, Ph.D.

Tématický týden - 40. výr...

Prof. RNDr. Milan Pour, P...
25.11.2009

Živá reportáž z akce

1. Noc muzeí v Českém far...

Živá reportáž z akce
01.06.2008

Artist page APATYKÁŘ® v iTunes [nové okno]
ISSN 1214-0252 | Copyright © 2000-2017, PharmDr. Martin Dočkal | Apatykář® je registrovaná ochranná známka
APATYKÁŘ® je součástí skupiny APATYKÁŘ®.net. Žádná část těchto stránek nesmí být nijak použita bez výslovného souhlasu autora!
Prohlášení vydavatele, cookies | Přístupný web | Mobilní verze | Pomoc a nápověda | W3C-HTML 4.01, W3C-CSS, FEEDValidator, W3C-WAI - AAA, Cynthia Tested
Tyto internetové stránky odpovídají normě HONcode pro důvěryhodné zdravotnické informace: ověřit.